Historie Kozojed
KOZOJEDY, jak byly popsány r. 1926 v publikaci CHRUDIMSKO A NASAVRCO
Dnes sluje tak samota o 4 domech a 27 ob., z níž část patří k Lánům a druhá (2d. 11 ob.) ke chrudimské čtvrti Janské. Samota ta má své jméno po Kozojedské tvrzi, která stávala na lukách mezi Markovicemi, Stolany a Pouchobrady pod mlýnem Červencem. Okolo tvrze byl příkop asi 12 m široký a násep asi 3 m vysoký, kterým vedla na straně strouha. Tou v čas potřeby napájel se z blízkého rybníčka příkop, jenž tvrz obkličoval.
Na místě tomto našla se při kopání železná sekera, množství střepů, polovice paty románského sloupu, nádobka z bělošedé nepálené hlíny, bronzová noha podobná lví noze a j.
Tvrz měla toliko okrouhlou věž, jež byla z kamene. Místu, kde stávala, říká lid dosud
"Na hrádku" a louce hned vedle valů "Na dvořišti", poněvadž tu kdysi stával kozojedský dvůr.
Místo toto bylo rodištěm poboční linie rytířů z Kozojed, z nichž nejstarší jest znám Vlacheň, jenž se připomíná r. 1318. Brzo potom poplužní důr kozojedský s 2 lány polí a 4 kopami platu patřil za krále Václava z polovice Mikšovi z Čankovic a druhé Ondřejovi, faráři v Landškrouně. Po smrti jeho právem odúmrtím připadla polovice ta králi Václavovi, jenž ji udělil Předvojovi z Vražného. Od něj koupil tuto část Kozojed Mikeš z Čankovic
za 50 kop a tak byl majitelem celého statku.
R. 1440 čteme ve smlouvě o zemském míru 4 spojených králů v Čáslavi jméno Mikuláše z Kozojed, který tuto podepsal společně se svými sousedy Křížem z Pouchobrad, Litkem z Rozhovic, Jetřichem z Blata, Janem z Dolan, Adamem z Libanic a j.
R. 1454 činí se zmínka o Janu z Kozojed, jenž zapsal se s bratrem svým Jiříkem
z Pouchobrad o dědiny v Přestavlcích a Třešicích.
V první polovici 16. stol. náležely Kozojedy k zboží Morašickému, ale byly již v troskách. Majitelem zboží toho byl tehdy Burian Anděl z Ronovce, který prodal zboží to v r. 1544
v sobotu po sv. Vítě Mikulášovi Štítnému ze Štítného.
V zemských deskách připomíná se tehdy "v Kozojedech tvrz pustá s pastvinami, lesy, porostlinami, rybníkem, haltýřem a sádkami" Jedna půlchalupa Kozojed náležela
k Medlešicům, ostatní k Morašicům a posléze k Heřm. Městci. Dle přiznávací tabelly
z r. 1749 půlchalupník robotoval u Medlešic 2 dni v týdnu a v čas žní 3 dni, ale vrchnost jej za to živila.
zdroj: CHRUDIMSKO A NASAVRCKO, díl IV. PREHISTORIE A HISTORIE OBCÍ NA CHRUDIMSKU, VYDÁNO 1926